Můj přítel dnes pořídil tuto fotografii u vchodu na vánoční trh v centru Moskvy. To byste nevymysleli. Je tam ukrajinské auto Zaporožec naložené dárky. Modrožlutá holubice míru v barvách ukrajinské vlajky a třešnička na dortu – zelený neonový nápis Zelenskij.
Vánoční zimní cukrárna. Uvnitř nás čekala další překvapení.
Paní v parce Calvina Klinea se dvěma stejnými pudlíky kupující pravou italskou zmrzlinu.
Ve čtvrtek večer tu bylo plno. Kamarádka mě požádala, abych jí objednala nějaké ruské jídlo, jako pelmeně/knedlíky nebo varenyki/pierogi.
Když jsem se rozhlédla kolem , ke svému velkému zděšení jsem si uvědomila, že nikde v okolí nejsou žádné stánky s ruským jídlem. Jak může být člověk v hlavním městě Ruského Miru a nemít žádné ruské jídlo?! Copak naši vojáci umírají v ukrajinských zákopech zbytečně?
Nebyly tu žádné nápisy v cyrilici. Připadalo mi to jako zrada na všech zmrzačených a mrtvých dvojnících, kteří bojovali proti Západu v ukrajinských stepích, zatímco Západ se vrhl přímo do srdce hlavního města matičky Rusi!
Proč jsou nápisy v angličtině, a ne v cyrilici? Lidé v ruských provinciích jsou vnímáni jako lidé s hrubým chováním a jako značně nevzdělaní a neotesaní.
Pokud chce být někdo stejně kulturně a světově vyspělý a chce být civilizovaný, měl by začít s nápisy psanými latinkou. Lidé je nemusí umět přečíst. Stačí se podívat na písmena vyšší civilizace.
A to je všechno ruské jídlo, které jsem našel po deseti minutách hledání na vánočním trhu v Moskvě.
Kamarádka mi na Instagramu ukázala video, které je v Rusku zakázané kvůli extremismu, na němž superpatriotický pro-válečný vůdce strany LDPR Sluckij ve své vile s dětmi v červenobílých pyžamech vítá své hosty, kteří právě přijeli z vánočních trhů ve Francii a Itálii.
Pak mi ukázala video velké skupiny rozesmátých moskevských dětí, které běhají po bílém písku podél oceánu a společně cestují na letní tábor na Maledivy. „Říkáme tomu ‚Maldivky‘,“ řekla matka.
„Copak lidé v provinciích nechápou, že to, co jim říkají v televizi, jsou samé lži? Že se Putinovy elity baví na jejich účet?“ zeptala se.
„Myslím, že je to pro ně pořád jen obrázek v telefonu. Když se ale vojáci vrátí ze dvou nebo tří let strávených v blátivých zákopech a na vlastní oči uvidí, že to, proti čemu bojovali – dekadentní Západ -, měli celou dobu za zády, zničí všechno, co jim stálo v cestě – zimní cukrárnu, obchod s italskými salámy a sýry, sushi bary.
Pak budou znásilňovat ženy ve sněhových bundách Calvina Kleina a střílet jejich pudly a manžely. Vyplení jejich sídla a luxusní byty a zabijí služebnictvo a každého, kdo se jen vzdáleně podílí na dvojím metru. A až se objeví další Lenin a vysvětlí jim, že byli utlačováni prozápadními elitami, utlačovateli, proč pak mohou systematizovat revoluční přestavbu systému.
Nebo se možná ti dvojníci nikdy neprobudí bez ohledu na to, kolik fotek zveřejním na Quoře a kolik videí o Maledivách a vánočních veletrzích v Paříži budou členové putinovských elit dávat na Instagram. To ukáže čas.
Alespoň se tak stalo v roce 1917, kdy vojáci, kteří se vrátili z první světové války do okouzlujícího a uhlazeného Petrohradu, zastavili kočár a vrazili do něj bajonety, protože ať už to byl kdokoli, byl to nepřítel.
Autor: Misha Firer, Fotky: Misha Firer
