„Dost!“ Ukrajinská kuřata se salmonelou, vejce z Polska. Mléko za 10,50 Kč. Zemědělec odhalil, o čem se lhalo

„Dost!“ Ukrajinská kuřata se salmonelou, vejce z Polska. Mléko za 10,50 Kč. Zemědělec odhalil, o čem se lhalo

Supermarkety dělají z lidí pitomce. A pitomečky ze zemědělců dělá i vláda. Jestli markety mají tří- až pětiprocentní zisky, tak ať to raději zabalí, když jsou tak neschopné. Jenže opak je pravdou, do hry vstupují jejich matky, zisky se přelévají a rozdělují – prostě umějí v tom plavat. Ukrajinská kuřata se salmonelou nikoho nezajímají, nikdo neřekne „Dost!“. A vejce? Klecové chovy v ostatních zemích jako v Polsku jedou dál. Šéf krajské plzeňské Agrární komory Jaroslav Šíma, který vede středně velký zemědělský holding na Rokycansku, si nebral servítky…

Hned nás seznamuje s jedním příkladem: „Poslali nás na pole u Volduch, že tam není porost, prostě kousek kukuřice, která buď nevzešla, nebo to sežrala divoká prasata,“ uvádí Šíma. „Jenže to náms poslali v době, když už byla po ní zaseta pšenice. To je ukázka AMS, tedy snímkování ze satelitu. To je nový systém kontrol, kdy vám kontrolují ze satelitu pole. To muselo stát hrozné peníze. Když ‚vidí‘ jiné bloky, než má zadané, například místo zelené černé, tak už dává signál, že na poli je nějaký problém, a musíme dokázat, že je to v pořádku. S velkou pompou se říkalo, že ubudou kontroly. Samozřejmě je jich jednou tolik. Už to přiznává i ministr Výborný. Ono vám to pošle fotku s žádostí, abychom to místo ze stanoveného úhlu vyfotili. Na to samozřejmě musí být speciální mobil s fotoaparátem. A běháte po poli jako pošuk,“ rozčiluje se agrárník.

„Co to je na termín neúrodné plochy? Chodí k nám vlastníci s dotazy, co že jsme tam zaseli. Proč se o to nestaráme. Nu a my jim říkáme – nezlobte se, ale my musíme vybrat nějaké plochy, dnes je to pět procent a bude to asi deset procent neproduktivních ploch a takhle to bude ošklivě vypadat. Říkáme vlastníkům – my víme, že to nechcete, já bych to na svém pozemku také nechtěl, ale co se dá dělat. My to udělat musíme, a ne podle svého,“ konstatuje Jaroslav Šíma.

 

Už to prý snad začíná chápat i ministr, aby to byly zelené plochy třeba jetele, vojtěšky, co se dá zkrmit, a aby to vypadalo kulturně. „Kdo to vlastně vůbec dovolil, aby v polích bylo území, kde se vůbec nebude sekat a vlastně nic dělat. A aby náhodou z toho ten zemědělec něco neměl. To je hrozná situace,“ pokračuje dále zemědělec.

„My jako podnik – máme od doby změny první výplatní období – jsme přišli na podporách skoro o osm milionů korun, což je pro nás něco kolem třiceti procent, jde o minimálně tři měsíce výplat. Říkám lidem – berte to tak, že to šlo potřebným. Ale říkám to se skřípěním zubů a jsem naštvaný jako brigadýr. Protože peníze prostě chybějí,“ nenechává se klidným Šíma.

„Ale nejdůležitější je, že se ty peníze přesunuly na základě lží, Výborný řekl, že se to udělat muselo, aby se vyrovnaly nerovnosti v podpoře zemědělství. Ale co tím mysleli? Ať najdou jednoho velkého a jednoho malého zemědělce. Vůbec to není pravda! Brali stejně. Maximálně v absolutních číslech brali jinak. To je logické. Když bral někdo za půdu a za krávy a jiný jen za půdu, tak to bylo jinak, to je pravda. Ale nic nemuseli vyrovnávat. A veřejnosti se řekne, že se těm malým zemědělcům dávalo dříve méně. Není to pravda! Je to lež. Opak je pravdou, podpora se spíše dala těm malým, byť to bylo třeba málo. Velkým kvůli Babišovi to dopadlo, že ty větší neměly a dosud nemají například podporu na pojištění,“ stýská si agrárník.

Více info na parlamentnilisty.cz

0Shares
Česko