Na jeho květy museli zaměstnanci Botanické zahrady v Teplicích čekat neuvěřitelné tři roky. Ale povedlo se a v jejich křížovkářském záhonu pěstovaný kakaovník konečně zakvetl. Kvést ho návštěvníci můžou viděl celkem pravidelně, ale jak dodává botanická zahrada, jeho plody zas tak časté nejsou.
Květy kakaovníku vyrůstají přímo na kmeni a jsou opravdu malé. Vždyť dosahují jenom 1–2 cm. Kalich a koruna je v počtu pěti kališních a korunních lístků, nesrostlých. Tyčinek je 10, uspořádaných ve dvou kruzích a co je skutečně zajímavé, opylovačem jsou drobné mušky a pakomáři z rodu Forcipomyia.
„Plodem kakaovníku je nepukavá bobule. Vnější vrstva je tvrdá a nazývá se oplodí. Náš plod měl na délku 13 cm s deseti hřebeny, na šířku 6 cm. Tvarem podlouhlý, v barvě oranžové. Uvnitř se nachází semena, jež v našem případě byla v počtu 14 ks. Ty jsou obaleny hořkosladkou, vonnou dužinou bílé až žluté barvy (je vidět na rozpůleném plodu a jako zbytek na semenech). Z té se dá vyrábět džus, smoothie či želé. Pro milovníky alkoholu se dá dát vykvasit a vypálit. Semena mají na délku 2–2,5 cm a na šířku 1–1,5 cm,“ dodává botanická zahrada. Jejich klíčivost se udává kolem tří měsíců a v některých případech začínají klíčit již v plodu.
Botanická zahrada v Teplicích zároveň nabízí jakýsi návod jak dál s plody kakaovníka naložit. Semena je nutno na šest dní fermentovat za působení tepla a kyseliny octové. Kakaové boby se následně suší při teplotě do 130 °C. Řádně se promíchávají, aby proces probíhal rovnoměrně. Následně se rozemelou na kakaovou hmotu. Z ní se vylisuje tuk (kakaové máslo) a zbyde kakaový prášek. Každé semeno obsahuje mezi 40–50 % tuku.
Nejenom u nás se mlsá čokoláda. Také v Mexiku a to jako nápoj. Prodávané tabulky jsou tak vhodné na rozpuštění do hrnečku ale úplně se nedají konzumovat jako naše tabulkové čokolády.
foto: botanickateplice.cz, autor: Štefan Č.